Historie lyžařského oddílu Baník Osek
Po strastech a utrpení válečných let se v Oseku pomalu rozjížděla tělesná výchova. Vedle kopané se znakem SK Rudá Hvězda, je to hlavně Sokol, který ihned po válce začal provozovat základní tělesnou výchovu. V této organizaci skupina mladých lidi, kterým se již před válkou líbilo lyžování, založila v srpnu 1947 lyžařský oddíl. Duchovním otcem tohoto malého oddílu byl JUDr. Tomášek, nadšený propagátor závodního lyžování, který svými zkušenostmi, elánem a všestrannou sportovní odborností pomohl vytvořit kolektiv nadšenců pro závodní lyžování. U zrodu tohoto oddílu je třeba jmenovat zakládající členy, kterými spolu s JUDr. Tomáškem byli: Štiller Vladimír, Branze Ludvík, Šebor Václav a Penkrt Jiří. Ještě téhož roku se přidali další. Zhruba asi 15 nadšenců, kteří začali „velkou práci“ nejen v budování dobrého základu oddílu, ale začali také budovat první lyžařská zařízení. Prvním byl skokanský můstek na Dlouhé Louce, který se postavil bez zkušeností a finančních prostředků, ale než se začal užívat, musel se na příkaz Lesní správy z důvodů zalesňování zbourat. Převezl se na Krásnou vyhlídku do Oseka, kde byl vlastně vytvořen základ dnešního skokanského areálu. Po sjednocení tělovýchovy v roce 1948 je zaznamenán největší rozvoj členské základny. I když se trénovalo večer po práci a na sportovní činnost se vydělávalo brigádami a sběrem železného šrotu, byly zaznamenány první sportovní úspěchy. Ty byly podnětem pro vytvoření lepších podmínek budováním dalších lyžařských zařízení. V časové přímce průřezem historií lyžařského oddílu je možné vyjmenovat jen nejvýznamnější budovatelské úspěchy, které rozhodující měrou přispěly k rozvoji lyžování v okrese Teplice.
§ 1950 - položen základ k budování lyžařského stadionu na Novém Městě, zahájením výstavby skokanského můstku P45 a byla zakoupena rozbitá chalupa v blízkosti železničního tunelu a opravena na oddílovou chatu
§ 1951 - zahájena výstavba standardních běžeckých tratí na Vápenky a Pramenáč
§ 1953-4 - vystavěn malý skokanský můstek P30 na Novém Městě
§ 1955 - přistavuje se chata za účelem větší ubytovací kapacity
§ 1956 - vybudovány standardní tratě na Moldavě
§ 1959 - v Oseku se buduje umělá běžecká stopa pro trénink běžců
§ 1960 - dokončuje se výstavba běžeckého stadionu a připravují se běžecké tratě pro pořádání „Hančova memoriálu“, mistrovského závodu na 50 km a slavnostního zahájení II. čs. spartakiády
§ 1961 - buduje se osvětlení lyžařského stadionu na Novém Městě, běžeckého kolečka a skokanského můstku na Krásné vyhlídce v Oseku
§ 1962-3 - svépomocí vybudován skokanský můstek P65 na Novém Městě
§ 1964-5 - vystavěna panelová noclehárna a provedena přestavba oddílové chaty na Novém Městě
§ 1966 - provedena elektrifikace lyžařského stadionu z nového zdroje a vystavěny lyžařské vleky na Lounské louce a Pařezovce na Novém Městě
§ 1967 - provedena rekonstrukce skokanského můstku P30 v Oseku
§ 1970 - zakoupena Mudrova chata a přejmenována na Oseckou a vystavěny garáže
§ 1973-4 - provedena rekonstrukce malého skokanského můstku na Novém Městě na P39, skokanský můstek v Oseku byl pokryt umělou hmotou a stal se tak prvním v Krušných horách
§ 1983 - vybudovány tréninkové můstky pro mládež P10 a P20 na Krásné vyhlídce
§ 1990 - po neustávajících finančních neshodách s oddílem skokanů došlo k jejich odtržení od Baníku. Dále pokračovali pod vedením Jiřího Černého jako Lyžařský klub Osek. Lyžařský oddíl Baník Osek pod vedením Jana Žaloudka zůstal zaměřen pouze na běh.
Tyto významnější akce byly nosnými v brigádnické činnosti, avšak musím připomenout, že byly čím dál více, a to zejména v posledních letech, akcemi údržbářského charakteru. Za tuto činnost, která rozhodně v minulých letech výrazně přispěla k rozvoji lyžařského sportu v okrese Teplice a nejen tam, byl lyžařský oddíl TJ Baník Osek i jeho pracovníci oceněn řadou čestných uznání a vyznamenání a vyhodnocován mezi nejlepšími v československém lyžování. Od roku 1974 je nositelem „Vzorný lyžařský oddíl I. stupně“. Při hodnocení odvedené práce je třeba připomenout některá jména, která jsou s výstavbou lyžařských zařízení nerozlučně spjata.
Vojtěch Gleindek - nadšený propagátor výstavby na Novém Městě, projektant a autor běžeckých trati a skokanských můstků P45, P30, P65, lyžařského stadionu, chaty a dalšího zařízení
Vladimír Štiller - neúnavný iniciátor činnosti LO od jeho vzniku, podílel se na výstavbě všech zařízení LO
Vladimír Jaroš - obětavý funkcionář, který stál u zrodu nápadů a podnětů k výstavbě zařízení
Dalibor Sýkora - velmi aktivní pracovník, který svým elánem mobilizoval iniciativu členů při výstavbě
Václav Steklý st. - pracovitý a iniciativní funkcionář, který má velké zásluhy na výstavbu skokanských můstků, ubytovny a vleků
František Kubík - zajišťoval a podílel se na výstavbě ubytovny, chaty, stadionu a dalších zařízení
Vladimír Šaur - dlouholetý obětavý pracovník, který odvedl velký kus práce spolu s mládeží při výstavbě běžeckých tratí, lyžař. stadionu a chaty
Jiří Černý - autor skokan. můstku P40 na Novém Městě a duše výstavby skokan. areálu na Krásné vyhlídce v Oseku
František Jaroš - správce chaty na Novém Městě, bez jehož osoby si po hezkou řádku let nelze existenci chaty ani představit.
Mohl bych jmenovat celou řadu dalších pracovníků, kteří se zasloužili nemenší měrou o budování lyžařských zařízení na Novém Městě a v Oseku. Není však dost prostoru pro výčet jmen a není ani možné si na všechna jména vzpomenout. Pokusím se jmenovat alespoň některá a ti, kteří nebudou vzpomenuti, nechť prominou. Z doby počátků: Štiller st., Guhrý ml. i st., Pecinové, Šaurové, Svoboda, Šmolík, bratři Blechové, Limberský, Trubač, Vyskočilové, Trefný, Nevřivý, Šetka. Později: Jílek, Froněk, Nový, Nováček, Horčic, Škopek, Kučera, Doubek, Hoch, Prepsl.
Prací se zúčastňovali prakticky všichni členové LO, ale i závodní družstva mládeže. Z organizací, bez jejichž spolupráce si nelze budování těchto zařízení představit, je třeba jmenovat Báňské stavby v Oseku, MěNV v Oseku a na Moldavě, Důl Gottwald a jeho BSP, železniční učiliště Sobědruhy, ČSD Most, Pila Jeníkov, Severočeské st. lesy, Silnice Dubí, Rozvodné závody SČE Teplice, Vodovody a kanalizace, ONV a OV ČSTV a další.
Při vzpomínce na historii lyžařského oddílu v Oseku je třeba provést výčet sportovních úspěchů, kterých bylo v uplynulých 60ti letech dosaženo. Budováním lyžařských zařízení byly vytvořeny podmínky pro intenzivní sportovní činnost, hlavně mládeže. Proto také nejvýraznějších úspěchů dosáhl lyžařský oddíl na tomto úseku. Za celé období vyrostlo v oddíle mnoho výborných závodníků a někteří se stali reprezentanty naší vlasti a získali i tituly nejcennější. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1953 Luděk Šaur, který se stal akademickým mistrem světa ve štafetovém běhu. Jméno Václava Steklého ml. je spjato se ziskem 7 zlatých, 2 stříbrných a 1 bronzové medaile z přebornických soutěží ČSSR v běhu a v závodu sdruženém.
Přebornicí ČSR v běhu se stala Lenka Černá (Kohoutová), vítězem československého poháru v běhu Pavel Svoboda, trojnásobnou držitelkou bronzových medaili z Přeborů a Mistrovství ČSSR Marie Dlesková (Horčicova) a byli i další. Celkem získali závodníci lyžařského oddílu na vrcholových soutěžích 9 zlatých medailí, 5 stříbrných a 10 bronzových. Dále bylo získáno 45 titulů přeborníka kraje a 90 titulů přeborníka okresu. Řada úspěchů byla dosažena i v rezortních přeborech a přeborech učňovské mládeže. V reprezentačních kolektivech byli zařazeni Luděk Šaur, Rudolf Kölbl, Jaroslav Steklý, Lenka Černá, Pavel Svoboda v běhu, Václav Steklý, Karel Košík, Miroslav Tyl ve sdruženém závodu. Výčet úspěchů v dlouhodobých soutěžích oddílů a družstev by byl rovněž početný, je však třeba připomenout alespoň start oseckých závodníků v I. a II. běžecké lize nebo několikeré suverénní vítězství oseckého žactva v Krušnohorské lize mládeže.
Účast oseckých závodníků na přeborech ČSR, ČSSR i Mistrovství ČSSR byla každým rokem samozřejmostí a výčet jmen by byl velmi dlouhý. Tento seznam úspěchů na poli sportovním je třeba doplnit vzpomínkou na práci trenérů, kteří byli u jejich zrodu.
Jména alespoň těch hlavních:
v prvé řadě JUDr. Tomášek - zakladatel oddílu a propagátor rozvoje lyž. techniky,
Vladimír Štiller - obětavý a náročný trenér prvních závodních družstev,
učitel Václav Vaneš - zakladatel sportovní školy dorostu při škole v Oseku,
učitel Milan Homola - spoluzakladatel sportovní školy dorostu a dlouholetý trenér mládeže,
Otto Batz - trenérská legenda oseckého lyžování, který vedl ústředně řízenou sportovní základnu lyžování, která měla sídlo v Oseku,
Vladimír Šaur - náročný a obětavý trenér běžeckých družstev mládeže
Jiří Černý - dlouholetý trenér mládeže ve skoku a závodu sdruženém.
Celá řada dalších trenérů doplňovala v různých časových obdobích a s různými družstvy výše vyjmenované hlavní trenéry. Jmenujme alespoň některé: Jaroš, Vrkoslav, Beer, Guhrá, Zdeněk, Huisl, Žaloudek, Vondráček, Dobiáš a další.
Při rozsáhlé budovatelské a sportovní činnosti byl lyžařský oddíl pořadatelem řady významných závodů a soutěží. Z těch nejvýznamnějších je třeba vzpomenout rok 1960, kdy byl oddíl pověřen zahájením II. čs. spartakiády a Mistrovstvím ČSSR v běhu na 50 km zvaným „Hančův memoriál“. Pro úspěšnou organizaci a na tehdejší dobu dokonalé sportovní zařízení, stadion a běžecké tratě, byl oddíl tímto závodem pověřen i v roce 1964. V roce 1967 se pořádalo finále II. československých sportovních her v klasických disciplinách a Přebor ČSSR dorostu. V roce 1969 Oblastní přebor žactva a Přebor ČSR dorostu. Z dalších významných závodů, které oddíl pořádal, lze uvést např. Krušnohorský pohár v závodu sdruženém, Přebor ČSR mužů v závodu sdruženém, Celostátní zimní olympiáda učňovské mládeže, Resortní přebory Ministerstva paliv a energetiky, Přebory Svazarmu, Závody pro tělesně postiženou mládež. Oddíl se podílel i na pořádání Krušnohorské 50 a nepřeberném množství dalších soutěží krajského a okresního významu, jejichž počet by za 60tiletou historii lyžařského oddílu přesáhl dvě stovky.
Je třeba vzpomenout i na některá jména ze sboru rozhodčích, jejichž práce se promítala do tradičně „výborné osecké organizace“, jak se říkávalo na závodech všech úrovní. Jako zástupce té historické řady jmenujme alespoň Josefa Pečeného, řídícího učitele, jehož jméno zůstalo v paměti jako nestora a duše sboru rozhodčích lyžařského oddílu. Jména dalších rozhodčích: učitel Škaryd, manželé Kubíkovi, Sýkorovi, Nových, Kučerovi, Břachovi, Jelínek, Batzová, Tišerová a další, jejichž funkce rozhodčích byla automaticky povinností k ostatním lyžařským funkcím.
V dlouholeté historii lyžařského oddílu Tělovýchovné jednoty Baník Osek prošla různá období spjatá s řadou významných událostí v Oseku. Po celé dlouhé období se lyžařský oddíl zapojoval do veřejného života. Ať to již bylo sjednocení tělovýchovy, organizace spartakiád, tělovýchovných a společenských akci, účast na výstavbě městského stadionu, koupaliště, komunikací a další. Funkcionáři oddílu byli vždy zapojeni ve vyšších tělovýchovných orgánech a byli v těsném kontaktu se školou. Příkladné bylo plnění Odznaku zdatnosti, Lyžař ČSSR a účast na masových akcích rozvoje tělesné výchovy. Lyžařský oddíl byl po celá léta existence jedním z nosných oddílů tělovýchovné jednoty a ve svých letech jako nosný lyžařský oddíl okresu a kraje odvedl velký kus práce pro rozvoj lyžování v Krušných horách.
Po úspěšných letech přišly i problémy. Oddíl potýkal nejen s finančními potížemi, ale i s vnitřními rozpory a nezájmem členů. Budovatelské nadšení vyprchalo, honba za penězi a strach ze ztráty zaměstnání nutí všechny, aby se starali hlavně o sebe. A tak převážná část práce v oddíle a s mládeží ležela na třech lidech: Otto Batzovi, Janu Žaloudkovi a Šárce Tejčkové. Nedostatek peněz na údržbu chaty vyřešil oddíl pronájmem chaty v roce 1993 p. Kavkovi k restauračnímu využití. Lyžařskému oddílu zbyly 4 pokoje k vlastnímu využití, ale celkovému vzhledu chaty i široké lyžařské veřejnosti to velmi prospělo. Po několika letech však došlo k roztržce mezi vedením Baníku a p. Kavkou a tomu byla následně smlouva zrušena. To neprospělo nejen lyžařskému oddílu, ale hlavně chatě, která začala opět chátrat. Nakonec se rozhodl Baník chatu prodat. Lyžařský oddíl má jako věcné břemeno zajištěno užívání části ubytovny na 30 let. Přestože je ubytovna velmi dobře upravena, tak stará část chaty, k velké lítosti lyžařů, dál chátrá. Ale i toto období nepříznivé pro oddíl se podařilo překonat. Ze zdravotních důvodů sice ukončil činnost Otto Batz, ale našli se nástupci, kteří pokračují v práci s mládeží: manželé Vitoušovi, Pavla Kusá, Luboš Čapek, Monika Pernerová a Martin Dlouhý. Oddíl má nyní přes 80 členů, z toho je 40 dětí - závodníků, 8 trenérů a 10 rozhodčích s platnou licencí. Dalších 10 nejmenších dětí se seznamuje s lyžařským sportem a připravuje na možnou budoucí sportovní činnost. Od roku 2015 se do vlastnictví oddílu vrátila i Osecká chata na Novém městě, kterou oddíl s vydatnou pomocí rodičů opravuje. Viz FOTO
Věříme, že se obtížné období podařilo překlenout a že vzrůstající zájem osecké mládeže a dospělých o práci v lyžařském oddílu vydrží. I když se už asi nepodaří bývalou slávu lyžařského oddílu zcela obnovit, věříme, že se povede oddíl udržet a tím dát možnost osecké mládeži tento krásný sport i nadále organizovaně provozovat.